na této straně hor
stál semafor
a blikal
ozval se alarm,ale já
...se ničeho nedotýkal
po nezimě
už se blíží józima
v digestoři zívá meluzína
zalil jsem květiny
nevypil
kalíšek
jediný
na této straně hor
stál semafor
a blikal
ozval se alarm,ale já
...se ničeho nedotýkal
po nezimě
už se blíží józima
v digestoři zívá meluzína
zalil jsem květiny
nevypil
kalíšek
jediný
blesk
potom duha
a necháváme mraky klidně odplynout
ale jednu věc bych chtěl vědět
hned teď
tu otázku si nedovedu prominout
jednou slíbil,
že už nezatopí svět
aby ho pak spálil?
a jak by mohl život zahynout?
nechci nic zvláštního
jen to,co už se děje
jen prostou skutečnost,
co vítr neodvěje
jen okamžik a aby trval věčně
a dobrodružství,
když není nebezpečné
já přece nakupuji,
pracuji
a potom splácím dluhy
a že nechci nic zvláštního
jsem jako každý druhý
září,září
celé Jeseníky
od Głuchołaz
po štemberské větrníky
zahradami tmavé stíny
táhnou se a kradou
důchodcům skleník vyplenili
s marihuanou
a obloha louce dává
staronový nadpis
a na mezi posedává
poiesis i praxis
ten člověk má jakýsi majetek
a táhne si ho na zádech
vleče si ho ulicí
a spěchá,než mu dojde dech
je tmavé ráno,jsou tři hodiny
lije jako z konve
nespím a myslím na voloviny
a pod lampou ten člověk
dělá si inventuru
já literaturu
oba jsme vzhůru
pro noční můru