náhle však rozezněl se zvon
zvon vždycky rozezní se náhle
a je to přece jenom on
kdo rány rozdává
tak táhlé
takové rány,jako ranní kašel
ke dveřím si bílá fenka lehla
ta fenka vyzývavě a ten kašel plaše
po tobě Jakoby se země slehla
a zase bijí na věži a teď už je to jiné
to jenom hodina si ukrojila čtvrtku
jen jeden úder běží po krajině
jak kosa,která ztratila svou smrtku
je ráno bez tebe a je bez černé kávy
poslední zvonění ospalcům stíná hlavy