k r á t c e p ř e d V á n o c i
děcka na ulici
vyjou jako vlci
zima bude tuhá
jako každá druhá
vitamíny přeci
vždycky sladce voní
třeba budou šťastnější než loni
a jak život
rok za rokem
běží tryskem
chtěl bych pořád
ty hodinky
s vodotryskem
r á n o v o k n ě
bije půl pátá
chystá se mše svatá
a mě zase překvapila
moje drahá PRAHA
když se mi tak
představila
skoro celá
nahá
z kabátu do podprsenky
a do bílého pláště
první sníh a zářivky
a rána chladná zvláště
ještě kvete chryzantéma
a to mě teda polej
naproti té ordinaci
jezuitská kolej
j e š t ě j e d n a p í s e ň
k o s m i c k á
dělává se mi
černo před očima
je to nepříjemné,
ale někdy je to prima
když se pak náhle rozjasní
hvězdná obloha
a já s ní
a silnou rýmu mívám
jako v hlavě díru
z okna se dívám
pluji ve vesmíru
jedni říkají:
už jsou tady.
jiní myslí,
že tu byli kdysi
možná mezi námi
vždycky žili
anebo
nepřiletí nikdy?
mlčel jsem,ale
dnes mě cosi nutí
ne,nejsou zelení
ani sírově žlutí
