od nuly po ležatou osmičku a zpět

ve školním věku jsem propadl kouzlu Möblovy pásky a jejich úžasných vlastností,zvláště,když ji začneme podélně stříhat. mohly by se vyrábět krásně matematické šperky (prsteny,náramky,řetízky),jako stíny čtyřrozměrných světů...

tak ve dvaceti jsem se něco dozvěděl o Turingově stroji a napsal povídku, ve které je toto “počítadlo“ díky chybnému zadání nuceno “počítat ovečky“ po jedné pořád dál a nikdy nezastavit.no,byla trochu praštěná...

a teď toto! Kleinova láhev!! Chce se mi s panem Kaplanem napsat: K*L*E*I*N*O*V*A L*A*H*E*V

NÁÁÁDHERA. kdo neví,co to je,má Wiki,kdo nechápe,co má matematika společného s poezií,je blázen (v tarotu nula) 0