neděle 22. června 2014

co sám nosí v hlavě

Pro mě a pro tebe

topol je plný chroustů a včel
raději bych teď oněměl
raději bych už nevydal hlásku
rorýsi, bratři
loví je

spí na hranici troposféry
řídký vítr vane péry
já už vážně budu zticha
vůbec se tam nedá dýchat

vidí, co málokdo vidí
chtěli by vidět ještě víc
jak se dá v létě
tak rychle letět
rorýsi,bratři
až na Měsíc?

topolem ukazuje Země do nebe
topol je plný chroustů a včel
celý se hlasitě rozebzučel
(pro mě a pro tebe)

*****************************

Situace v povětří a ve Sluneční soustavě vůbec si vyžaduje zasadit úder absolutním rýmem. Tato krajní možnost básnického vyjádření jediná odpovídá dnešní době, ačkoli žádná doba dnešní není, protože dnes je jenom teď a doba ledová je doba ledová.

TEN SE SMĚJE NAPOSLED
KDO SE SMĚJE NEJLÍP
A NAVZDORY TÉ SRANDĚ
JEDINÁ VĚC
V KAŽDÉ ZEMI
NA PLANETĚ ZEMI
NEPODLÉHÁ PROPAGANDĚ

TATO SLOVA
JSOU JEN PRÁZDNÁ SLOVA
JSOU JAKO DUTÉ LAHVE
TAK SI DO NICH KAŽDÝ MŮŽE NALÍT
CO SÁM NOSÍ V HLAVĚ